Biofyzika aneb křest ohněm

Tak jsem si vybojoval první zkoušku. Nejdřív to vypadalo docela snadně: fyziku miluju, knihu, ze které jsme se měli učit, napsal přímo náš vyučující (a velkou část z ní tvoří biofyzika ve stomatologii, historie biomechaniky a další kapitoly, ze kterých se nezkouší), takže to bude pohodička, myslel jsem si.

Jenže situaci zkomplikovalo pár nepříjemností:

Ta kniha má pár nedostatků je prostě hrozná. Obsahuje řadu faktických i jazykových chyb (špatné vzorce, zavádějící formulace, vzájemně si odporující tvrzení, krkolomná souvětí s vynechaným slovem...), je nelogicky členěná (ultrazvuk, radioterapie a další důležité věci si musíte sesbírat z kousků roztroušených po celé knize) a poněkud zastaralá (kymografie - jako vážně? Už ani google tu metodu skoro nezná). Ale hlavně že tam nechybí životopisy asi padesáti vědců a odkazy na další materiály - v ruštině.
Ale pokud se člověk nad to trochu povznese, většinu důležitých věcí tam najde. Co taky zbývá, na moc lepších biofyzikálních knih v češtině jsem nenarazil a když otevřete konkrétní heslo z biofyziky na wikiskriptech, často se dočkáte jen stejného blábolu citovaného z téhle knihy.

Přednášek bylo zoufale málo (asi čtyři?) a byly silně populárního charakteru. Kromě poznatků typu všichni umřeme na nádor, λ = 555 nm je super barva a v medicíně jde hlavně o peníze jsem se toho moc nedozvěděl.

Samotná zkouška probíhá prapodivně a má velkou úmrtnost. Mně se podařilo dostat dvojku napoprvé, ale myslím si, že to byla spíš souhra šťastných náhod. Dostal jsem otázky magnetická rezonance, přirozená a umělá radioaktivita a přetížení a stav bez tíže. Přišlo mi to úplně absurdní, každé z těch témat by vydalo klidně na hodinu, ale zkouška trvala celkem asi deset minut. U všeho stačila nějaká povrchní charakteristika, u rezonance jsme se nedostali ani ke vzniku obrazu, ale běda jak nevíte nějaký náhodný detail, třeba jak se získává metastabilní technecium 99. Poměrně jasně mi z toho vyplývá, že jde hlavně o to, jestli jste četli a naučili se tu knihu, bez ohledu na relevantnost jednotlivých informací.

Ironií je, že na tenhle předmět jsem se opravdu těšil. Fyziku jsem měl na gymplu hodně rád a upřímně, kdyby medicína nevyšla, matfyz by byl asi další volba. Ale biofyzika? Přišlo mi, že takhle nemá mnoho společného ani s biologií ani s fyzikou. Snažím se ale brát věci z té lepší stránky, jsem rád že to mám za sebou a je pravda, že třeba o ionizujícím záření jsem se toho dozvěděl celkem dost. Nicméně poznámka pro příští generace: asi nemá smysl tenhle předmět brát moc vážně. A pokud vás od zkoušky vyrazí, ne nutně je to vždycky vaše chyba.