Do rytmu alfa vln

Jsem velkým milovníkem hudby, zejména té klasické. Hudba pro mě vždycky byla mimo jiné taky intelektuálním požitkem, a tak snad i proto mi byla vždycky cizí relaxační, nemelodická. V rámci svého experimentálního období prváka jsem byl ale ochotný vyzkoušet všelicos, a tak jsem se pustil do poslechu hudby při učení. Definitivním stimulem byly skvělé nové repráčky, které jsem dostal k Vánocům.
 

Protože na věc se musí především vědecky, přečetl jsem pár článků o tom, jak na to, aby si tím člověk proces učení zefektivnil a aby ho hudba naopak nerozptylovala. Články dochází k různým závěrům, ale z těch variant, které jsem uvedl do praxe, se mi osvědčilo následující:

• Pokud se učím věci zpaměti, pomáhá hudba nemelodická (tady se dostáváme trochu k polemice, jestli pak jde vůbec o hudbu :)), beze slov, která hraje velmi potichu, takže nerozptyluje od soustředění a zároveň překryje ostatní zvuky okolí.
• Dočetl jsem se, že nejefektivnější je učení, pokud jste ve stavu, kdy váš mozek vysílá alfa EEG vlny (8-12 Hz), které odpovídají stavu odpočinku, uvolnění, relaxace. Nevím, kolik je na tom pravdy, ale dává mi to docela smysl. (Na druhou stranu zase se dočtete, že alfa vlny jsou přítomné především ve stavu se zavřenýma očima, to pak to učení asi moc efektivní není... :D). Dalším diskutabilním tvrzením je, že přechodu do pásma alfa může pomoct hudba o stejné frekvenci. O tom, jak to funguje (a jestli vůbec), nemám vůbec ponětí, uvážíte-li, že 8-12 Hz je tak nízká frekvence, že ji lidské ucho neslyší (hudba, kterou z videí slyšíte, má frekvence vyšší) a že jde o jiný druh vlnění (mechanické a elektromagnetické). A správně tušíte, že mám před zkouškou z biofyziky :D. Ale i kdyby to nebylo vědecky relevantní, poslech hudby z videí, které alfa vlny deklarují, zpravidla příjemný a uklidňující je, takže proč to nezkusit.
  Oba předchozí body zohledňuje např. tohle video:

• Pokud jde o řešení logických problémů, počítání příkladů a věcí, které vyžadují méně soustředění nebo jiný typ soustředění, preferuji hudbu melodičtější, s vnitřní strukturou, komponovanou. Neosvědčil se mi ale třeba Mozart nebo další klasicistní mistři, protože vnitřní genialita (až vychytralost) jejich děl odvádí až příliš mnoho pozornosti. Spíš jsem při učení přišel na chuť méně náročné hudbě filmového typu, cílené na na navozování příjemných emocí. Pokud máte slabost pro romantický klavír tak jako já, mohlo by se vám při učení hodit: