Blogger. Moje jméno tu sice kvůli vyhledávačům není, ale za svoje psaní se nestydím, a nemám proto problém vyplavat z anonymních vod internetu. Blog píšu upřímně, pravdivě a otevřeně, v rámci zachování soukromí druhých ale neuvádím jména a zpravidla nepíšu o konkrétních pacientech, byť by to asi někdy stálo za to.
Medik. Studuju medicínu na 3. LF UK v Praze, aktuálně jsem po 4. ročníku. Medicína pro mě znamená hodně: studijní obor, koníček, zvolenou cestu, snad i poslání. Navzdory lásce k vědě jsem přesvědčený, že medicína je humanitní obor o lidech a pro lidi. Přes všechny pády, záseky, neúspěchy, vlastní nevědomost a pochybnosti usiluju o to, aby ve mě sílily zájem o člověka a ochota pomoct.
Flétnista. Miluju hudbu, hlavně tu klasickou, ale chytlavé melodie se najdou všude. Hraju na příčku, sólově a v komorních souborech, a i když už teď o hodně míň než dřív, uchovávám si na svoje roky v hudebce ty nejlepší vzpomínky. Svoji touhu po harmonii a dobré společnosti teď naplňuju zpíváním ve fakultním sboru, kde jsem měl tu čest potkat spoustu přátel.
Lektor. Učím středoškolskou fyziku v přípravných kurzech pro uchazeče, kteří se hlásí na medicínu nebo nějaký přírodovědný obor, kde je fyzika potřeba. Práce lektora mi dovoluje využít dlouhodobé nadšení pro fyziku (tj. obor, kde na rozdíl od medicíny na otázku "proč" občas dostanete odpověď) a poznávat při tom inspirativní, motivované mladé lidi s chutí do života.
Čtenář. Pocházím z rodiny, kde se vždycky hodně četlo a literatura mě provází, co si jen pamatuju. Věřím, že knihy jsou důkazem, že člověk umí kouzlit, a že texty nejsou odrazem světa, duše a života, ale samy jimi jsou. Čas je vzácný a vím, že nestihnu přečíst všechno, co bych chtěl, a tak nečtu všechno, co mi přijde pod ruku, ale vybírám. Rád bych do budoucna využil tenhle blog i ke sdílení literárních tipů (a časem snad i vlastních výtvorů) s ostatními nadšenci.
Tváří v tvář. Pokud mě chcete potkat, napište, rád si popovídám, ideálně v Praze. Nejsem oslnivý bavič, spíš naslouchám, rád se ptám a debatuju. Líbí se mi, když Anna Hogenová po vzoru starých Řeků říká, že život se odehrává v dialogu.
Žádné komentáře:
Okomentovat